Na začátku proběhla krátká rekapitulace akcí, které se konaly od minulého setkání – zájezd do Zoo Magdeburg, akce muzea, pomoc při akcích v zoo, pozvánky na přednášky v děčínské knihovně nebo promítání v kině Sněžník… Kromě setkání a zájezdu se členové účastnili spíše individuálně.
Poté již nastal čas na slibovanou přednášku, ve které hrál hlavní roli největší hlodavec ČR, bobr evropský. Představila ho zooložka Agentury ochrany přírody a krajiny RNDr. Jitka Uhlíková, Ph.D., která svým nadšením a entuziasmem pro tato zvířata a jejich existenci v naší přírodě nadchla všechny posluchače. V zaplněném sále vyslechli nejprve základní informace o jejich způsobu života, vlastnostech, zajímavostech i mýtech, která tato zvířata provázejí. U nás byli vyhubeni v polovině 18. století, byli loveni pro maso, kožešinu a kastoreum, což je výměšek podocasních žláz, kterým si bobři označují své teritorium. Ve středověku byl považován za všelék a jeho cena byla vysoká, rovnala se ceně jedné krávy. Kromě člověka má bobr i přirozené nepřátele – jsou jimi vlk, liška, vydra, norek, z ptačí říše sovy a dravci, z ryb dravá štika. V ohrožení jsou zejména mláďata. Bobři jsou monogamní, rodinu tvoří dospělý pár a dvě až tři generace mláďat. Populace je schopná autoregulace, což souvisí s množstvím potravy a úživností teritoria. Samice může mít menší počet mláďat, popř. nereprodukovat vůbec, starší mláďata nejsou vyháněna, aby si našla své vlastní teritorium, ale zůstávají s rodinou. Typická jsou bobří sídla, tedy bobří hrady, které staví v místech, kde není vysoký břeh, polohrady, které bývají ještě zaházeny větvemi, nebo nory, pro které musí být dostatečně vysoký břeh, kdy vstup vede vždy z vody do suché části. Bobří hráze jsou tvořeny nejrůznějším materiálem, hlavně klacky, kameny, bahnem, vegetací, ale byly v nich nalezeny i cihly či PET lahve. Bobří hráze mají řadu významů – zpomalují průtok vody a pročišťují ji, snižují množství sedimentů i množství dusíku a fosforu, o 30 % snižují kulminační průtok, takže působí na malé povodně, narůstá počet snůšek obojživelníků a nevadí ani migraci ryb.
Bobr evropský vzbuzuje rozporuplné názory a reakce. Myslivci, zemědělci a rybáři jej většinou zatracují, ochránci přírody jeho existenci v naší přírodě uznávají a obhajují, neboť přirozenou cestou vrací do krajiny vodu. Vždyť za posledních 60 let zmizely z naší krajiny 2/3 mokřadů, čtvrtina zemědělské půdy je odvodňována drenážemi, celková délka toků se zkrátila o jednu třetinu… Ve spolupráci AOPK a MŽP ve spolupráci s ČZU byl vypracován záchranný Program péče o bobra evropského v České republice, jehož cílem je zajistit existenci životaschopné populace a současně snížit socioekonomický dopad výskytu tohoto druhu.
Součástí přednášky byla i ukázka exponátu dospělého bobra, jeho lebka (pro srovnání i lebka nutrie), kožešina, požerky, bobří trus a kastoreum. O zajímavosti tématu svědčí i to, že na závěr měli posluchači na přednášející ještě řadu dalších doplňujících dotazů.