Valná hromada 2023

pondělí 13. března 2023 0:00, Věra Vrabcová

foto Na prvním setkání letošního roku a zároveň i valné hromadě se v přednáškové místnosti Muzea Ústí nad Labem sešlo 17 členů ZK, na přednášku pak přibylo dalších devět osob.

Celé setkání se neslo v duchu vzpomínání na Petra Voženílka, který stál v roce 1973 u zrodu Krajského zoologického klubu, sdružení nadšených přírodovědců provádějících pozorování živočichů ve volné přírodě. Pod upraveným názvem Zoologický klub funguje dodnes, i když jeho původní náplň činnosti se trochu změnila a terénní práci se nevěnuje tolik členů jak dříve.

Nejprve však bylo nutné projít jednotlivé body valné hromady, tedy zejména zprávu o činnosti a účetní závěrku roku 2022, schválit plán rozpočtu a plán činnosti na rok 2023, vyslechnout zprávu kontrolní komise, informaci o členské základně, o zpravodaji Natura vivet a dalším, probíhala i diskuze. Před vlastní přednáškou byl promítnut půlhodinový dokument natočený Jirkou Bálkem (TV Lemuria) s názvem Vzpomínka na Petra Voženílka. Ihned poté na něj navázal přednášející, herpetolog Miroslav Dohnal, který měl to štěstí s Petrem se již v mládí osobně setkat a dlouhé roky s ním spolupracovat. Jako pracovník Zoo Plzeň se zasloužil o vybudování expozice Království jedu, kde se prolínají biotopová terária s jedovatými hady se vzdělávacími a informačními panely a dalšími prvky. Je zde vyzdvihnuta osobnost Petra Voženílka, kterému je věnována. V letošním roce uplynulo 24. února 20 let od jeho smrti…

Cílem přednášky M. Dohnala byla oblast Mexika – Baja California, kam s dalšími herpetology podnikl v roce 2019 výzkumnou expedici. Z městečka La Paz se přesunuli do rybářské vesnice, odkud se cca po třech hodinách dostali lodí na Isla Santa Catalina, ostrov o rozloze cca 4,3 km2. Ten je domovem několika endemických druhů plazů včetně chřestýše Crotalus catalinensis, který se vyznačuje tím, že nemá chřestidlo. Jelikož se jedná o noční druh, průzkum probíhal mimo denní dobu, navíc zde teploty přes den dosahovaly až 40°C. Celkem se jim podařilo odchytit šest jedinců, z toho jednoho bílého. Všichni byli změřeni, zváženi a prozkoumáni, ale cílem výzkumu je zejména důkladné zmapování prostředí, ve kterém žijí. Zkoumá se teplota prostředí, podkladu, vzduchu, dále vlhkost, zásaditost, prostě vše, co se následně uplatní při tvorbě a vybavení expozic při chovu v péči člověka. Potravou těchto chřestýšů jsou nejen hlodavci, ale i netopýři (létají na kvetoucí kaktusy) či ještěři (leguánci). Po odjezdu z ostrova strávila výprava zbytek expedice na pevnině, kde probíhaly další odchyty, a opět se potvrdil hlavní cíl celé cesty – výzkum podmínek, ve kterých zvířata žijí.

fotogalerie